Ať už v nebi nebo v hrobě.

2. září 2013 v 22:01 | *Natalia-Chan* |  Povídky-FF
Nad hrobem mi klečí Naruto,
vídím to z nebe, jak se to stalo.
Byla bouřka a Naruto bojoval,
už vidím že bude pozdě,
tak řeknu konec.

Skočím před něj, ale co když to nepřežije?
Tak oba marně zemřeme.
Ryskovat svůj život chci,
i když to znamená nepozřít.


Tvou krásnou tvář jak směješ se,
a naivními pohledy koukáš se.
Říkám si skoč, ale co je to?
,,Bojím se Hinato!"


,,Tohle ne, neboj se,
skončím to za Tebe!"
Kuráž se ve mně bere,
a skočím před Tebe,
drtivá síla mi tělo projede.


Padám k zemi vidím,jak se na mně koukáš,
to mi stačí umřu s tím, že vidět jsem Tě mohla.
Na poslední úsměv se zmůžu,
než dám sbohem tomuto tělu.


A jednou se tam nahoře setkáme,
ale prosím nepospíchej tam do nebe.
Naruto přestaň brečet,
drásá mi to srdce, když vidím Tě tu klečet.


Radši vstaň,
a prosím zapomeň,
miloval jsi mně,
a to neuvadne.

Jednou se schledáme,
ať už v nebi nebo v hrobě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama