Osud.

14. září 2013 v 15:09 | *Natalia-Chan* |  Povídky-FF
Nosila jsem ho v sobě devět měsíců,
těšila jsem se na něj, že budu maminkou,
a že s mím milým ho budu vychovávat,
jenomže strachu z porodu a pečeti,
jsem nemohla předejít tak porod vyvolal se dřív.
Rodím, brečím, sténám, křičím,
"Áááu!" A furt to nestačí, Minato se na mě kouká,
oči zakalené slzami, ba né, to já mu drtím ruku svalmi,
ještě jednou zatlačím a v mysli mé všechny smysly skotačí.
Křičím, sténám a pořád nic, ale co to?!
Moje slzy ustaly, ledový pot mi stekl po tváři.
"Béééééheh," ozvalo se z popředí.
"Jsem máma-ttebane!"
"A já jsem táta."
"Gratuluji mnohokrát, máte krásného syna".
"Buum, Minato pozor!"
No, Naruto, jak Ti to jen vysvětlit,
tohle je popsaný kousek tvého počatí,
abych se k tomu nevracela,
povím Ti, jak tu teď stojíme před Tebou,
zbrocení krví.
"Huh." Pečeť se prolomila a Kyuubi,
málem zabil Tě, ale já s Minatem zachránit Tě stihli jsme,
než-li odejdeme na jiný svět, chci Ti popřát vše dobrého:
"Hodně štěstí s dívkami, pozor na půjčování peněz,
papej zeleninu, najdi si přátele, buď v teple,
a buď ohleduplný ke svým učitelům a spolužákům."
Abych řekla pravdu, už jsem se nezmohla na víc,
Minata jsem připravila o strávený čas s Tebou a chtěl Ti jen říct:
"Naplň naše sny."
"Ghuhhh." Krev se mi nahromadila do úst,
Minato opřel bradu o moje rameno, usmál se a řekl:
"Fuuin, sbohem Naruto."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama